někdy to tak je, unavuju sám sebe, štvu sám sebe, děsím sám sebe... někdy mám pocit, že nevím, co si o sobě mám myslet.
často dělám nebo říkám věci, které ani nechci znáte to ne? prostě vám něco jen tak přijde na jazyk. a řeknete to. nebo něco chcete udělat a uděláte to. no problem. někdo tomu říká spontánnost, já tomu říkám schizofrenie.
někdy se chovám tak, jak bych nechtěl. někdy je to prostě tak, že odporuju. nevím proč... hlavně těm, co mám rád, na ně si dost často otvírám pusu. asi mám ten pocit, že oni mi prostě všechno odpustí a že vše bude okay, ale někdy není.
chtěl bych se omluvit každému, komu jsem v životě jen trochu ublížil. opravdu - mrzí mě to a doufám, že mi odpustíte. každý má někdy svoje nálady... a já... o mě ani nemluvě.
občas se cítím hrozně, jako by mě všechno svíralo, nejsem to já, měním se... a nevím, co dělat...
Žádné komentáře:
Okomentovat